Doupě stínů
 

Tady se můžete kouknout na mé psané texty ve formě článků. Kdyby Vás příběh zaujal, přidám zde každých 14 dní další kapitolu ze své dokončené knihy. Přeji příjemné počtení :D 

9. kapitola

13.01.2020

V sobotu v poledne jsme se s Hankou sešly na náměstí u Neptunovy kašny. V práci jsme se v tom ranním blázinci stihly tak akorát domluvit na hodině a místě srazu a zbytek dne se tak nějak míjely. Hanka si domluvila volno na celé sobotní odpoledne i noc, paráda! Měly jsme v plánu přepadnout největší obchodní centrum ve městě,...

8. kapitola

13.01.2020

Věděla jsem, že tomuhle dni ještě není zdaleka konec. Na čerstvém vzduchu jsem rychle vychladla a provětrala si hlavu. Soustředila jsem se na práci, ale přesto jsem nějak vnitřně tušila, že musím být připravená na vše. Jak znám Libora, tak snadno se nevzdává. Je jako dravec, čím víc je odháněný, o to urputněji se zakusuje do své kořisti.

7. kapitola

13.01.2020

Zcela mě pohltil opojný pocit, jak mi to dnes jde krásně od ruky. Doporučené pošty a důchodů jsem měla na pondělek až překvapivě málo a rozebírka byla pořád stejná z minulého týdne. Dnes budu mít brzo hotovo, zalichotila jsem si a už přemýšlela nad tím, co podniknu odpoledne. Mohla bych zajít na bazén, zaplavat si a skočit do vířivky...

6. kapitola

18.11.2019

S rodinou jsem se neviděla mnoho měsíců a tak jsem měla ve svém životě jen dvě pomyslné oázy útěchy; Hanku a bábinu. Vlastně teď mezi ně počítám i Bertíka. Tihle tři laskavé duše mě přesvědčují každý den o tom, že můj život není až tak pod psa, jak se mi někdy zdá.

5. kapitola

01.11.2019

Na nákupech jsem strávila skoro celý den. Obešla jsem centrum města a následně prošmejdila nejbližší nákupní centrum. Dala jsem si v KFC oběd a nakoupila si pár drobností do kuchyně, modrou zimní bundu s bílým kožíškem a džíny. Překvapivě jsem příliš neutratila, všude měli podzimní slevy a tak jsem odcházela s úsměvem.